Muž nebude o nic méně mužem, ani nebude o nic méně "na holky" než všichni ti ostatní, pokud překročí vlastní stín, povznese se nad předsudky a nebude vnímat kalhoty a tenisky jako jedinou možnou volbu svého oblékání.
3) Pánové a dámy! Rozhlédněme se kolem sebe a vyslovme své odsouzení jakékoliv "pozitivní dikriminaci" včetně té, na základě volby oblečení!
Ať jsme již na kterékoliv straně barikády, připusťme si upřímně, zda-li není upřednostňování, favorizování či nadržování kohokoliv za to, že mě je jako člověk sympatický, že mě oslovuje svým vzhledem a oblečením naprosto dehonizující i pro tohoto člověka jako takového?
Není pro mě osobně jako lidskou bytost (a je jedno, zda jsem muž či žena) důležitější uznání a obdiv za to, co si myslím a znám, jaký jsem rodič, jak jsem ke svému okolí všimavý a prospěšný, než to, zda-li sleduji poslední módní trendy a zvládám či nezvládám přitáhnout pozornost zejména mužů užitím třeba i sexistického oblečení?
Pánové a dámy. Postavme se a bojujme proti tomu, aby kohokoliv uznání či úspěch byl založen pouze na vědomém či podvědomém užití oblečení. Pokud tomu tak je, sám vlastním tělem se propůjčuji k tomu samému, proti čemu bojuje například iniciativa, která volí každoročně negativní ocenění "Sexistické prasátko roku".
Oblečení není ničím jiným, než mým osobním vyjádřením toho, v čem se cítím pohodlně, příjemně, nápaditý a kreativní.
4) Odmítněme nesmyslná nařízení a absurdní dress kódy v zaměstnání
V létě 2017 zvolili řidiči autobusů ve francouzském městě Nantes originální protest proti firmou zavedenému dress kódu, podle kterého i v extrémních letních dnech museli za volant svých autobusů usednout v kalhotech s dlouhými nohavicemi, tedy nikoliv kraťasech, a do práce tak nastoupili v sukních.
Nejsem pošetilý a nepředpokládám takovou rebélii například u ústavních soudců, vojáků z povolání, chirurgů na operačním sále a v řadě dalších povolání s logickým předpokladem k firemnímu dress kódu. Přesto, většina nám dnes známých profesí nedává jakýkoliv předpoklad cokoliv komukoliv nařizovat a jakkoliv lidi na pracovních místech měnit v unifikované stádo zaměstnanců bez vlastního názoru.
Každý z nás má právo projevit svoji osobnost a stejně jako je trendem doby například práce z domova, kdy jsou výsledky mé práce hodnoceny pouze na základě její kvality a hodnoty výsledků pro hospodářské výsledky firmy, není ani v kanceláři nezbytné klást jakýkoliv ekonomický důraz na firemní dress kód. Mimořádných pracovních výsledků lze totiž dosáhnout i v pyžamu či v teplákách.
A když jsme u toho - jaký je Váš názor?
Co si myslíte, že by se muselo změnit,
aby muži opět našli cestu k sukním či botám na podpatcích,
aby se změnilo chápání pánské a dámské módy jako unisex pro každého bez předsudků?
Políčka jsou zaškrtávací a zvolit lze i více možností
